Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie obce a okolí > Dění dne 22.9.1938 v obci Třemešná

Dění dne 22.9.1938 v obci Třemešná

Puč  22. září 1938  v Třemešné ve Slezsku

Dne 22. září 1938 asi o 13.hodině přijel do Třemešné tehdejší poslanec strany SdP Karl Werner, pozdější Kreisleiter NSDAP v okrese Krnov a vyhledal mě v bytě.

Werner jednal se mnou  a dal mi příkaz, že v 15.hodin  tohoto dne bude provedeno spolehlivými členy strany SdP z Třemešné odzbrojení a převzetí státních úřadů v Třemešné a to četnické stanice, poštovního úřadu a železniční stanice. Werner vyzval mne,  abych  vyhledal ihned několik občanů a to tak, aby pro každý úřad byli aspoň 3 muži. Odešel jsem proto do obce, kde jsem vyhledal tehdy asi počet 8 mužů a pozval jsem je podle úmluvy s Wernerem do hostince Rudolfa Scholze v Třemešné.

     Do hostince se kolem 13.30 hod. dostavili místní občané a to:

  1. Mündner Albrecht, obchodník z Třemešné,     (t.č. SS-Wehrmacht v zajetí)
  2. Januschke Julius, (bratr)         z Třemešné,     (t.č. v Mexiku v zajetí) – SS-Mann
  3. Kühn Hans,            tkadlec      z Třemešné,     (t.č. vojsko)
  4. Kühn František,      mechanik  z Třemešné,     (t.č. vojsko)
  5. Kolbe Gustav,        hostinský   z Třemešné,     (t.č. mrtev od roku 1944)
  6. Losert Albert,         stolař         z Třemešné,     (t.č. u vojska) – SS-Rottenführer
  7. Wohl Jan,               pilař           z Třemešné,    (t.č. u vojska)
  8. já jako svolavatel, tj.Januschke Rudolf,  stolař z Třemešné č.p.83, Waffen-SS Untersturmführer  

Potud z výpovědi zločince Rudolfa Januschkeho, bývalého předsedy SdP, politického vedoucího NSDAP, sloužícího u Waffen-SS jako Untersturmführer,  ze dne 11. prosince 1945.

Do obvodu četnické stanice Třemešná náležela Pitárné, Vysoká, Bartultovice s celkovým počtem obyvatel 2.812.

 Přepadení četnické stanice  22. září 1938 v Třemešné:

Co uvádí šstražm. Jindřich Rejthar k ozbrojenému puči provedeného 22. Září 1938 v Třemešné:

 

 Stržm. Jindřich Rejthar 1938

 V roce 1938 byl jsem přidělen na četnickou stanici v Třemešné ve Slezsku okres Krnov. Velitelem stanice byl v tu dobu vrch.strážm. Rudolf Mokrý, až do 1. Září 1938, kdy pak odešel na četnickou stanici Liptáň, kde byl pak kritického dne 22. Září 1938 sudetskými spiklenci zavražděn.

     Po mém příchodu na četnickou stanici v Třemešné, upozornil mě vrch.stážm. Mokrý na panující poměry v obvodě a jako zvlášť nebezpečné nacisty uvedl tyto: bratry Januschkové, Gerlicha, Gebauera, učitele Javořického, Kolbeho, bývalého vrch.stržm. Brücknera a jiné.

     Od 1. Září 1938 byl velitelem stanice v Třemešné prap. Šváb, který sloužil dříve v Liptáni.     Dne 22. září 1938 ráno vyvěsilo veškeré německé obyvatelstvo prapory s hákovým křížem a počali se tvořit hloučky, proti kterým jsme byli naprosto bezmocní, neboť na stanici byl tehdy jen velitel stanice prap. Antonín Šváb, stržm. Vidomus a já  (stržm. Jindřich Rejthar).

Ostatní příslušníci stanice byli v družstvu SOS u Jindřichova ve Slezsku, ( vrch.stržm. Josef Koňařík, stržm. Alfons Hrozínek a Miloš Kyas)

Asi kolem poledne dostavila se tří členná delegace místních sudetských němců, vedená Gerlichem na četnickou stanici a žádali prap. Švába, aby jim bez váhání předal četnickou stanici. Před stanici se zatím zdržoval po vojensky organizovaný útvar asi 15-20 mladíků, částečně ozbrojených. Prap. Šváb jim stanici nevydal a nabádal je k rozumu a pořádku. Jeden z Němců mu řekl, že když to nepůjde tak, jak on žádá, že to půjde jinak. Na to opustili stanici a odpochodovali do hostince Schwankeho u nádraží. Telefonické spojení v tu dobu již nefungovalo.

     Odpoledne asi kolem 15 hod. dostavili se opět v předu uvedení, avšak více posílení. Před stanicí se shromáždilo více civilistů, mužů i žen. Většina Němců byla již zjevně ozbrojena, loveckými puškami, pistolemi, automaty a také vojenskými puškami. Po veliteli stanice žádali opět, aby jim předal stanici. Prap. Šváb tak odepřel učinit a na jejich naléhání vyslal mě jako spojku k družstvu SOS, které bylo na kopci, poblíž nádraží v Třemešné. Mě doprovázeli dva Němci – civilisté, jeden ozbrojen loveckou puškou, kterou si ponechal přesto, že bylo Němcům nařízeno odevzdat zbraně do 16.září 1938, jak bylo výnosem okresního úřadu v Krnově nařízeno.

     Po příchodu asi 50-80 m od stanice, spatřil jsem jet na jízdním kole muže, který byl rudý v obličeji. Když přijel asi 10 kroků ke mně seskočil s kola, toto nechal ležet na vozovce a z náprsní kapse kabátu vytrhl vojenskou pistoli z které vystřelil asi 3 nebo 4 rány proti mně. Jedna střela poškodila moji služební přilbu, z čehož je jasno, že měl v úmyslu mě zneškodnit. Já ohrožen na své osobní bezpečnosti strhl jsem pušku z ramene s úmyslem útočníka zneškodnit. V tom přiskočil někdo z ozbrojených Němců a nasadil mě přímo hlaveň pušky pod lopatku, takže jsem byl neschopen jakéhokoliv odporu.

   Muž, který střílel, uchopil mě za hlaveň pušky a kopnutím do břicha povalil na zem. Také jiní mně neznámí Němci přispěchali mu na pomoc a za štědrého rozdávání facek mě odzbrojovali, prohledávali kapse a podobně. Za tohoto odzbrojování vytáhl mi Januschke z kapsy kalhot koženou peněženku v které jsem měl asi 600-700,- Kč a nějaké potvrzenky od zaplacených účtů a několik fotografii. Ještě nebyli s mým započetím a nakládáním hotovi, když se objevil na silnici resp.fin. stráže Josef Švorc, který jel na motocyklu. V tom zanechal Januschke  mé osoby a vytáhl opět pistoli a vypálil opět několik ran z pistole proti  resp.fin. stráže Josefu Švorcovi. Tento byl nucen zabrzdit, čímž se stalo, že upadl na vozovku.

   Januschke a několik ozbrojenců se na Švorce vrhli a obrali ho ihned o výzbroj. Švorc si nějak pohmoždil ruku a byl pak se mnou odveden na dvůr četnické stanice v Třemešné.

Spiklenci se nejprve radili  co mají s námi udělat a pak nás přivedli do kanceláře četnické stanice. Za cesty do kanceláře napadli mě v chodbě bývalý vrch.stržm. Brückner, počal mě tlouci. Dal mi takovou facku, že jsem padl na putýnku s vodou a tuto v síni vylil.

Četníci vpravo stržm. Jindřich Rejthar r.1938

   Po vstupu do kanceláře jsem viděl, že prap. Antonín Šváb je již odzbrojen a také stražm. Vidomus. Každý měl na krku již jen smyčku od šňůry pistole. Všechny nás donutili k usednutí na  jednu postel a jeden z Němců, hostinský Schwanke, seděl u stolu a měl namířenou pistoli stále proti nám. Za tohoto střežení vypálil také jednu ránu, bylo to v okamžiku, když jsem se naklonil ke stražm. Vidomusovi, abych se ho optal na jméno jednoho Němce, který právě vstoupil do kanceláře. Byl to Němec, který střílel proti mé osobě a proti Švorcovi. Stržm. Vidomus mě řekl, že je to Januschke.

   Prap. Šváb se domáhal stále telefonické rozmluvy s velitelem četn. oddělení v Krnově.  ¨

Brückner pak později na jeho naléhání telefonoval velitelství četnické stanice v Krnově, kde se mu ozval kapitán Karel Cásek, který mu nařizoval,  jak bylo slyšet, aby nás okamžitě propustil s veškerou výzbrojí, jinak, že vyšle do Třemešné ve Slezsku, rotu tanků a nechá Třemešnou srovnat se zemí. Toho se spiklenci zalekli a počali se radit  co s námi mají udělat.

Někteří navrhovali zastřelit, jiný odvézt do Leobšic v Německu obchodník Lorek radil odvézt nás autem na nádraží a odeslat do Krnova.  Večer pak byly jsme vyjma prap.Švába odvezeni na nádraží v Třemešné, kde již čekal vlak, kde jsme se připojili k četníkům z Jindřichova a odjeli do Krnova. Co se dělo s prap.Švábem nevím. Později za dob nesvobody jsem se sešel s prap. Švábem v Litovli, který se velmi na zacházení se strany Sudetských Němců stěžoval.

Četnickou stanici přepadli nezákonně ozbrojeni naši Sudetoněmečtí spoluobčané, vedení Gerlichem, Kollde Gustav, Kirschner, bývalý vrch.stržm. Brückner, Steiner mladší, syn místního řezníka, obchodník Scholze a mnoho dalších, kolem četnické stanice bylo 200-300 osob, z nichž většina byla ozbrojena puškami.

Také MUDr. Kisewetwr z Třemešné, přijel na stanici dne 22. Září 1938 a nabízel své služby jako ordner. Na autě měl v tu dobu vlajku s hákovým křížem.

Na akci na stanici přišel dohlédnout sám poslanec strany SdP Karl Werner z Krnova.

Tento puč nebyl jen politický, ale i loupeživý, mimo stržm. Rejthara, byl okraden i resp.fin. stráže Josef Švorc o motocykl.

 

Třemešná ve Slezsku  

 Přepadení poštovního úřadu 22. září 1938 v Třemešné:

Zdeněk Grygar, poštmistr uvádí: Na telefonní ústřednu zv Třemešné byla přímo zapojena linka z Osoblahy, Jindřichova, Krnova a Holčovic, kde byla hlavní ústředna skupiny SOS.

   Když jsem vyslechl z Jindřichova žádost o zaslání posil a nebylo možno jim vyhovět a rozkaz zněl vydržet na místě, byl jsem přesvědčen, že se něco závažného děje. Upozornil jsem velitele skupiny SOS v Třemešné, který byl právě na poště, aby byli na nějaké překvapení přichystáni. Dohodl jsem s ním, že mu dopravím dvě vojenské pušky, které na stanoviště SOS nad Třemešnou zanesl zaměstnanec pošty Karel Bačák.

    Kolem 14 hodiny z hlášení v německém jazyce z Osoblahy, jsem zjistil že tamní poštovní úřad je již v rukou pučistů. Nedlouho po tom vstoupili na úřad členi Freikorpsu za vedení Rudolfa  a Juliuse Januschkeho,  Alberta Mündlera, mechanika Seidla s další osobou, museli jsme dát ruce vzhůru a Rudolf Januske u nás provedl osobní prohlídku. U Karla Bačáka se při prohlídce zbraň nenašla, což se mu málem stalo osudným a při zjištění, že je ozbrojen mu  šlo  opravdu o život.

   Na poštovní úřad se dostavil poštmistr z Pitárné, kterého dovezl na motocyklu dozorce finanční stráže Vítězslav Hofírek, který pokračoval v cestě na Liptáň, kde byl v ten den zmasakrován Sudetoněmeckými občany z Liptáně.

    Na poštovní úřad přicházel člen oddílu SOS umístěného nad Třemešnou, čet. stržm. Sec, aby zjistil situaci, když členové Freikorpsu viděli, že se přibližuje k poštovní budově, uschovali se za budovu a nechali člena SOS kolem nich projít. Zde ho pak ze dvou stran přepadli, odzbrojili a přinesli   na poštovní úřad 2 pistole, ruční granát a bodlo. Odzbrojeného strž. Sece odvedl Rudolf Januschke s dalším ordnerem na četnickou stanici.

     Na poštovním úřadě jsme zůstali s Karlem Bačákem a poštmistrem z Pitárné  do 20 hodin. V 20.30 hodin jsme odjeli vlakem do Krnova.

    Shodně takto vypověděli do protokolu kriminálnímu obvodnímu inspektorovi Josefu Klubalovi   zaměstnanci poštovního úřadu v Třemešné, o svém otřesném zážitku s jednáním svých Sudetoněmeckých spoluobčanů, Karel Bačák a Zdeněk Grygar.

Milan Rejthar

 

Prameny :
Úřad národní bezpečnosti Krnov. Protokoly vyšetřovatele Josefa Klubala č.j. I-340/1/46-II/2
MLS v Opavě Ls 1595/46
Vyhnání Čechů z pohraničí 1938
Poslední rok v československém Bruntále : Jan Brothanek

Vysvětlivky:
Freikorps – polovojenská, teroristická organizace, vytvořená na příkaz Hitlera, v roce 1938 sudetskými Němci v českém pohraničí. Členové freikorps přecházeli nelegálně hranice do Německa (do roku 1945 bylo na území dnešního Polska Německo), kde byli speciálně vycvičováni na přepady vojenských a četnických hlídek, přepadávání celních a četnických stanic, pošt a úřadů státní správy a další záškodnickou činnost na československém území.
NSDAP - Národně socialistická německá dělnická strana
Kreisleiter NSDAP - Okresní Leader
Waffen-SS (česky: Zbraně SS) byly jednotky SS, určené k  vojenským operacím. Představovaly zvláštní  jednotky nacistické armády, zahrnovaly přibližně 950 000 mužů, většinou dobrovolníků. Byly vedeny Heinrichem Himmlerem. V norimberských procesech byly pro válečnou krutost prohlášeny za zločineckou organizaci
SdP - Sudetoněmecká strana (henleinovci) Sloučení do: NSDAP v říjnu 1938
Untersturmführer - poručík
SOS Stráž obrany státu, byla složena z příslušníků četnictva, policie, finanční stráže a z vojenských posil, které poskytla čs, armáda. Záložní vojáci vykonávali svá civilní povolání a v případě nutnosti nastupovali ke svému útvaru SOS v Pohraničním území.

Vyhledat v textu

23. 6. Zdeňka

Zítra: Jan

Úřední deska

Úřední deska

http://www.osoblazsko.cz/mapa/mapa.phtml?id=29

Návštěvnost stránek

197489
Obec Třemešná