Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie obce a okolí > Rudíkovy

Historie obce Rudíkovy do roku 1945 

Poděkování náleží panu  MVDr. Jaroslavu Knozovi, který poskytl překlad tohoto pro nás  historického díla - Kronika obce Rudíkovy. Hlavní informace pro čtenáře pak byly setřízeny a uceleny, a nyní jsou předkládány k posouzení.  Věříme, že níže uvedené pomůže poodkrýt tajemství minulosti skryté pod pokličkou s názvem čas.

 Kocián Rostislav Ing. (starosta obce)  2011

Čerpáno z

Pamětní kniha-kronika  obce RUDÍKOVY

sepsáno a vydáno  Josefem Fritschem, vrchním policejním nadstrážmistrem v důchodu.

Předmluva.

Vydavatel Josef Fritsch se narodil 6.března 1884 v obci Rudíkovy, a jako mladík se aktivně zajímal o historii Slezska. Později se začal pídit v jednotlivých  obecních a městských archivech, jakož i v knihovnách Moravy a Slezska, aby získal historické podklady o zdejší obci. Ty byly později důkladně prověřeny a posloužily k sepsání dějin osady Rudíkovy.

Rudíkovy, 13.září 1935 Josef Fritsch

Poloha obce

Obec Rudíkovy náleží do soudního okresu Město Albrechtice, politického  Krnov,země Moravskoslezské a republiky Československé. Leží v podhůří kopců,s Měsíčním -627m a Dubovým vrchem-549m na západě a hřebenem Liščího koutu s Obecním -561m a Pěnkavčím vrchem-519m,jakož i  Šindelním kopcem na východě,v krásném a tichém údolí. Na severu navazuje na obec Třemešnou a na jihu přechází do otevřené roviny, kterou vede státní silnice Krnov - Bartultovice, na které necelé 2 km dále leží Město Albrechtice. V obci žije 380 německých obyvatel, hlavně katolického a částečně i evangelického vyznání.  Je zde postaveno celkem 93 pěkných čistých a  zděných  domů s chlévy a stodolou. Obec má  rozlohu 249 ha,4 arů a 90 m2. Nejvyšším bodem v obci je místo s kamenným křížem u státní říšské silnice (pozemek Poppe) s nadmořskou výškou 393m.

Založení obce

Obec Rudíkovy byla založena vrchností z Města Albrechtic jako poplužní ves, a to kolem 26.července 1557 - o tom se dovídáme v historickém textu -„dne 26.července 1557 bylo vyčleněno  10 pastvin o rozloze 6 měřic a 962,5  novočtverečních sáhů z državy vrchnosti k založení nové obce“ (Pozemková kniha albrechtického panství,hlava 999-1003)

O obci Rudíkovy se do poloviny 16.století nemluvilo jmenovitě, nýbrž jako  o „dominiu u panství Město Albrechtice“. V pozemkové knize panství Albrechtice, ze dne  26.července 1557 se praví-„na parcelách dominia se zachovaly pozemky o výměře 6 měřic a 962,5 čtverečních sáhů půdy“.

Od roku 1723 je obec Rudíkovy písemně zaznamenána jako Reigelsdorf, dříve byla označovaná jako Reichelsdorf.   V některých listinách na začátku 19.století je obec Rudíkovy psaná jako Reichelsdorf, což odporuje nově zavedeným názvům obce. V lidové slovesnosti se stále zachovává název obce jako Reichelsdorf. Vývoj jména obce Rudíkovy počal v době vzniku jako Reihelsdorf, během let se změnil na Reichelsdorf, až skončil v dnešní době  jako Reigelsdorf.

Dle usnesení  obce ze 7.10.1925, č.372/25 odpovídá  název obce Rudíkovy zákonu č.266/20,odstavec 8, z 14.února 1920 a nařízení zemské vlády z 25.srpna 1921,č.324,  jakož i  výnosu ministerstva vnitra č.75.000, ze dne 17.února 1924.

Obec Rudíkovy se skládá ze 2 části (dle nařízení zemské vlády ze 7.října 1925)-tzn., ze Starých a Nových Rudíkov.

Obecní znak

Obecní znak a pečeť  se během let také částečně vyvíjela. Na svém počátku se jednalo o obec s velkým množstvím mokřin a slatin, v kterých žily spousty vodních ptáků a  ryb. Tehdejší Mušlí potok protékal obcí, aby napájel 5 za sebou ležících rybníků a vléval se u  Města Albrechtic do Opavice. V těchto rybnících se chovalo velké množství kaprů a přežívala spousta vodních ptáků. Podle původního názvu obce Rudíkovy-Reihelsdord, byly ve znaku vyhotoveny pruhy, které ukazovaly, že pole se nacházely v pruzích, což také bylo z německého názvu obce  jednoznačné-(die Reihe-pruh) ukázáno. Postavička vodního ptáka ukazovala na rybniční oblast, bohatou rybami a ptactvem.  

Správní příslušnost

Rudíkovy náležely k soudnímu dvoru, poště, daňovému úřadu, policejnímu komisariátu, katastrálnímu úřadu, notariátu a celní správě jakož i ke katolické farnosti v Městě Albrechticích a evangelické správě v Holčovicích.  Nejbližší železniční stanice je buď v Městě Albrechticích nebo v Třemešné.

Pozemky v katastru obce

Pozemky obce jsou převážně využívány k zemědělské výrobě a jsou orientovány ve směru sever-jih a  rozděleny státní silnicí,jakož i železnicí na polovinu. Na jihu  obec sousedí s Městem Albrechtice,na severu s obcí Třemešná, na západě s Hynčicemi a východě s Pelhřimovy a Biskupicemi. Z celkové výměry obce  připadá 25 ha na les,224 ha,4 arů a 90 m2  na pole, louky a zahrady a  zbytek tvoří ostatní využívaná a tudíž i zdaněná půda. Pozemky se nacházejí v 2,3 a 4 bonitě kvality půdy a využívají se k pěstování žita, ječmene, ovsa, pšenice, hrachu, viky, různých druhů jetele, brambor a řepy. Půda se převážně skládá s jílovité hlíny a jílu, pod kterými jsou vrstvy písku a kamení. Kopce a vrchy se skládají z prachovce a droby, které se využívají na kvalitní stavební a silniční podkladový materiál. Půda, která není využívána jako pole nebo louka, je porostlá lesem se smrky, jedlemi, modříny, borovicemi, duby, osikami,břízami, jasany, javory, buky a lípami, či různými křovisky-šípkem,černým bezem, lípou, jalovcem, akátem, hlohem a jinými plevelnými rostlinami.

Kaple v obcích

Obec Rudíkovy se skládá ze 2 části, ze Starých a Nových Rudíkov. Uprostřed každé části stojí zděná kaplička se zvoničkou a s  pěkným  vnitřním inventářem. Každoročně, po celý měsíc květen, jsou  večer co večer otevřeny. Před kapli je postaven velký dřevěný kříž s obrazem Krista Spasitele.  Pravidelně se zvoní každé ráno, v poledne a večer, v případě úmrtí a jiných událostí-požárů a povodní. V kmenové obci Staré Rudíkovy se o vyzvánění staralo větší množství občanů, ale nejvíce se však o práci zasloužila Julie Kopitz. O zvoničku v sousední části se staral v nejlepší pílí a ke spokojenosti zdejších osadníků Alois Hillebrand.

Obecní kaple se zvoničkou a křížem byla v obci Staré Rudíkovy  postavena ke dni 31.prosince 1804  a slavnostně vysvěcena. Původně už měla být  postavena v roce 1802, ale z důvodů jiných nákladů, se stavba odložila. Hlavním zvoníkem byl jmenován František Brauner, za roční poplatek 2 guldeny a 30 krejcarů.

Kaple se zvonem a křížem v osadě Nové Rudíkovy byla postavena k 10.srpnu 1838. Kapli si postavili občané domů č.1-18 a ve společné smlouvě se zavázali, si  ji udržovat v dobrém stavu.  Obsah smlouvy zn -„Zde výše jmenovaní občané domu č.1-18 se zde zavazují, že na základě potřeby zbudovali kapli, vybavili ji zvonem a před ní postavili dřevěný kříž se Spasitelem. V případě potřeby ji budou udržovat v dobrém stavu a podle povolení konsistoria v ní každou sobotu a neděli  Boží rozjímání konati budou.“

Školství

Obec Rudíkovy má pěknou jednopodlažní školu, v které se nacházejí třídy, byt pro učitele, obecní kancelář a knihovna. Budova školy byla založená roku 1789, vyučuje-( 1933) celkem 35 chlapců a 17 děvčat v nejnutnějších předmětech. O vyučování se stará vedoucí školy a učitel Jan Heidrich,  jeden z nejzkušenějších a nejvzdělanějších občanů obce,  který je i aktivně veřejně činný.  Okolo budovy se rozkládá školní zahrada s výměrou 8 arů a 28m2. V budově je zařízen i vodovod s malým rezervoárem.                         

Ostatní

Obec vlastní obecní dům, který slouží jako chudobinec (5 rodin) se zahradou o 6 arech a 48 m2, dále pozemek o ploše 1ha 13 arů a 66m2, sloužící jako pastvina, obecní les o 1 ha 6 arů a 47m2 ,silnice, chodníky a stezky,  jakož i vodní kanály ,vše o ploše 6 ha 78 arů a 66m2, 2 rybníky, 2 kapličky a hasičskou zbrojnici.

Vodní toky

Obec Rudíkovy nemá žádný potok, protékající trvale obcí napříč. Z Mušlích luk vytéká Mušlí potok, který teče severně od obce Rudíkovy-Dolní Vsi,směrem na Třemešnou. V suchém letním období je koryto většinou vyschlé, protože pramenná oblast je využita obcí Třemešná k jímání vody pro obecní vodovod, který byl postaven v roce 1894.

Nedaleko odtud protéká Dolní potok, pramenící pod Dubovým vrchem, jižně od Horní Vsi, ve směru na Město Albrechtice, kde se vlévá do Zlaté Opavice. Jeho pramenná oblast slouží pro potřeby rudíkovského vodovodu, postaveného a otevřeného roku 1898. Proto také o suchých létech bývá zdejší koryto potoka zcela vyschlé.

Střed obce Rudíkovy vytváří ve směru východ-západ obecní rozvodí. Hladina spodní vody je v obci velmi hluboko. To potvrzuje  i studna na pozemku Františka Aueho,č.14,s hloubkou 21 sáhů=38,9m,vykopaná v roce 1852. Dnes je studna vyschlá a tedy dočasně i zasypána.

Ve dnech 26-29.srpna 1813  panovala  ukrutná povodeň, jaká zatím nebyla zaznamenána. Do povodně tekl  Mušlí potok směrem na jih přes Město Albrechtice do Opavice, za povodně se vymlelo nové spádované koryto , vedoucí na sever,kolem okresní silnice přes Třemešnou a Pitarné  a ústilo do Osoblažky. Stará cesta Rudíkovy-Opavice,ležící na pozemcích Wilhelma Heidricha a Wilhelma Grosse, je ještě dnes jako úvoz dobře patrná.

Pozemkový úřad z Města Albrechtic navrhl rychtářství obce Rudíkovy, aby bylo nové koryto zasypáno a využívalo se staré, vedoucí ve směru na Albrechtice. K této úpravě však nedošlo a ponechala se nová varianta. Majitel pozemku Gross získal tím, že přes jeho pozemek vede koryto Mušlího potoka, úlevu na placení daně. O potřebě a zachování nového koryta byly vedeny mezi občany dlouhodobé rozpravy, které mluvily nejen pro, ale i proti. Stále se vedly debaty, zda ho nechat, nebo zasypat a přesměrovat starým směrem na Albrechtice. Nakonec zvítězila nová varianta ,která zajišťuje vysušení mokřadů v okolí obce Rudíkovy. U domů č.48 a 24 musely být postaveny mosty, umožňující pohyb z jedné strany na druhou. Otázka zachování se řešila nejen v obci Rudíkovy, ale i Třemešné, Albrechticích, tak  i v Osoblaze.

Dříve tekl Mušlí potok plytkým korytem  obcí tak, že nebylo třeba budovat mosty. Řeka se postupem času zahlubovala a  vzniklo tak hluboké koryto, přes které bylo třeba zajistit přechody. Musely se zbudovat tedy mosty. Nejpotřebnější byl most u domu č.48 , později i  u č.24. Původní konstrukce byla ze dřeva. Postupem času byly mosty vymílány, až se přistoupilo k vybudování ochranných zdí. I přesto povodně v letech 1829, 1831, 1833 a 1845 je zcela zničily a odplavily.

Obecní vodovod

Vodovod ,nutný pro zajištění dostatku vody, byl nejdůležitější akcí obce  a byl postaven v roce 1898. Ke dni 20.listopadu téhož roku byl dán do provozu. Na zbudování se aktivně podílel tehdejší starosta obce František Mueller, č.19, kterému je nutno za to velmi poděkovat. Ten velmi dobře znal kritický nedostatek vody v obci.  Za dob sucha osadníci zajížděli do polí, pod Měsíční a Dubový vrch, kde potřebné vody bylo vždy dostatek. Rozhodl se proto zbudovat veřejný vodovod, který by tento nedostatek odstranil.  Apeloval na všech možných úřadech a u zemské vlády v Opavě, která poskytla potřebnou půjčku na postavení vodovodu. Vodovod v Rudíkovech byl prvním veřejným vodovodem ve Slezsku.

Hasiči obce

Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1903 a neslouží jen pro potřeby občanů obce Rudíkovy, ale i okolních obcí a měst.

Zápis česky psané kroniky obce Rudíkovy - rok 1945

První český občan obce Rudíkovy, který se zde usídlil, byl Josef Brija,v domku č.12. Jeho žena je německého původu. Do obce se nastěhoval dne 15.května 1945.

Od konce II.světové války do 2.června 1946 žilo v obci 308 Sudetských Němců. První jejich odsun se konal 2.června 1946 v počtu 30 osob. Další odsuny byly - 17.června 1946-120 osob, 2.srpna 1946-36 osob a , 17.srpna 1946-122 osob. V průběhu roku 1947 nežil v obci již žádný příslušník německé národnosti.