Nejčastější otázky a odpovědi ke koronaviru najdete níže. Využijte také naši virtuální sestru Anežku, která vám najde informace k prevenci, léčbě, karanténě, cestování, zavedeným opatřením a dalším tématům. Pokud si s ní nebudete rozumět, může vás přepojit na živého operátora. S ním se můžete spojit v chatu, hlasovým hovorem nebo i videem. Anežka nyní čeká na váš dotaz. Klikněte na ikonu v pravém dolním rohu vaší obrazovky.
Základní informace o koronaviru
Co je koronavirus?
Označení koronavirus se používá pro jakýkoli virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty. Ale také závažnější choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).
Jak poznám, že jsem nakažen?
K hlavním příznakům tohoto onemocnění patří zvýšená teplota, kašel, dušnost, bolest hlavy a únava a bolest hlavy. Ne však každý s těmito příznaky je nakažen koronavirem. V takovýchto případech je nutné racionálně zvážit, zda jste mohli přijít s nákazou do kontaktu.
Co je dušnost?
Dušnost je charakterizována subjektivně vnímanými problémy s dýcháním. Pacient má pocit tíže na prsou nebo nedostatku vzduchu, obtížně se mu dýchá.
Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?
Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou. Také to zatím vypadá, že pro těhotné ženy riziko zvýšené není. Ukázalo se, že i u dětí je zatím, podle dostupných informací, virus snášen dobře.
Jak se onemocnění COVID-19 přenáší?
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je cca dva až čtrnáct dní. Po týdnu od nakažení se nemoc projeví horečkami, které neustupují. Mohou být provázené nepříjemnými pocity, bolestmi kloubů a svalů a objevují se i projevy kašle.
Kudy do lidského těla virus proniká?
Nejčastějšími cestami, kudy vnikají viry do lidského těla, jsou sliznice, tedy ústa, nos a také oči. Tato místa pro viry představují otevřenou bránu, právě na obličej si saháme nevědomky prakticky neustále. Doporučení expertů zní vědomě se těmto dotekům vyhýbat.
Jak je to s imunitou vůči koronaviru?
Co se týče běžných koronavirů, imunitu, která by trvala příliš dlouho, získat nelze. Takže v případě tohoto konkrétního koronaviru odpověď doposud vědci neznají.Pokud se uzdravíte, jste imunní, ale už není jisté, jak dlouho. Tohle je ve skutečnosti jedna z největších výzev při vývoji vakcíny, která v současnosti probíhá.
Prevence a ochranné prostředky
Jak se proti nákaze COVID-19 preventivě chránit?
Důležité je postupovat tak, jako při běžném virovém onemocnění, tzn. dodržovat základní hygienická pravidla a používat ochranné prostředky. Další možností je také posílit imunitu zdravým životním stylem a přísunem vitamínů.
Jak mám své tělo chránit a posílit imunitní systém?
Obecně lze říct, že když chcete posílit imunitní systém, vždy začněte u úpravy svého životního stylu. Změňte stravování: konzumujte protizánětlivé potraviny (obecně zelenina a ovoce), omezte ty zánětlivé (vysoce zpracované potraviny s nadbytkem cukru, soli, nasycených tuků, nadbytku masných výrobků). Dále se snažte omezit stres, udělejte si čas na cvičení a dopřejte si dostatek spánku. Následně můžete doplnit potřebné vitamíny a minerály.
Co patří mezi ochranné prostředky?
Doporučuje se nosit roušku či respirátor, ochranné brýle a rukavice (jakékoliv textilní rukavice, které mohou jedince chránit před přenosem virů).
Jaký je rozdíl mezi rouškou a respirátorem?
Rouška nepředstavuje primárně ochranu před viry a bakteriemi. Hlavním účelem nošení roušek je ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Je lepší nosit roušku než nemít žádnou ochranu. Pro ochranu před virovými onemocněními fungují efektivněji respirátory filtrační třídy FFP3, částečně FFP2. Ideální variantou jsou ty s vydechovacím ventilkem.
Pro koho jsou určeny respirátory a pro koho roušky?
Respirátory třídy 3 nepotřebují nutně všichni zdravotníci, ale pouze ti, kteří jsou vystaveni aerosolům. Tyto respirátory jsou vymezeny pouze pro akutní péče, ventilované péče, oddělení anesteziologie a resuscitace a pro stomatology. Respirátory třídy 2 slouží ostatním zdravotníkům, respirátory třídy 1 veřejnosti a roušky také veřejnosti.
K čemu slouží roušky?
Roušky jsou určené zejména k ochraně okolí, tedy aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou. Použitím běžných roušek se člověk před nákazou COVID-19 neochrání, může však zabránit jejímu dalšímu šíření v případě, kdy by byl sám již infekční.
Musím mít ochranný prostředek dýchacích cest povinně?
Ano. Na zasedání vlády ve středu 18. března 2020 byla přijata další krizová opatření. Je zavedena povinnost nosit při pohybu a pobytu na všech místech mimo bydliště ochranné prostředky dýchacích cest. Rouška může být klasická ústenka, doma vyrobená textilní nebo i šála či šátek. Když budeme roušky nosit všichni, můžeme tak zpomalit šíření nákazy nového koronaviru. Stačí si zapamatovat lehké pravidlo: „Moje rouška ochrání tebe, tvoje rouška ochrání mě.“
Musím mít ochranný prostředek dýchacích cest i v zaměstnání?
Od 19. března 2020 jsou všechny osoby povinny mít ochranný prostředek dýchacích cest na všech místech kromě svého bydliště. To znamená, že v zaměstnání musí mít každý zakrytá ústa a nos, ať už rouškou nebo jiným ochranným prostředkem.
Musím mít ochranný prostředek dýchacích cest v obchodě?
Všichni občané musí mít v obchodem zakrytá ústa a nos. Dále se doporučuje dodržovat bezpečnostní odstup alespoň 2 metry mezi jednotlivými osobami.
Musím mít ochranný prostředek dýchacích cest na zastávce?
Všichni občané musí mít zakrytá ústa a nos i na zastávkách.
Musím mít ochranný prostředek dýchacích cest ve veřejných budovách?
Všichni občané musí mít ve veřejných budovách (jako jsou pošty, nádraží, sídla orgánů veřejné moci atd.) zakrytá ústa a nos.
Musím mít ochranný prostředek dýchacích cest v parku a na ulici?
Všichni občané musí mít zakrytá ústa a nos mimo své bydliště na veřejných prostranstvích, takže i v parku a na ulicích.
Mám mít ochranný prostředek dýchacích cest v taxíku?
Je třeba mít roušku/ respirátor/ či jinou ochranu i v taxíku. Vláda usnesením zakázala provoz taxislužby s výjimkou taxislužby rozvážející potraviny nebo lidí s oprávněním řidiče taxislužby.
Musím mít ochranný prostředek dýchacích cest v MHD?
Všechny osoby při nástupu do MHD jsou povinny mít zakrytá ústa a nos buď rouškou, respirátorem nebo jen šátkem.
Jak je to s ochranným prostředkem dýchacích cest v autě, pokud jedu s rodinou vlastním autem?
Povinnost platí „na všech místech mimo bydliště“ tedy i v autě. Na druhou stranu, když sedím v autě sám, tak mé „okolí“ je chráněno proti mým kapénkám tím autem.
Jak je to, pokud pracuji v prostředí, kde mi nošení roušky způsobuje problémy?
Pokud to není nebezpečné pro výkon práce, tak je též povinnost nosit roušku či jiný ochranný prostředek dýchacích cest na pracovišti.
Co když pracuji v kanceláři sám?
Pokud pracujete v uzavřené kanceláři, tudíž nejste v kontaktu s dalšími osobami, je možné nošení roušky omezit, nicméně, při jakémkoliv kontaktu se spolupracovníky je nutné chránit sebe i je používáním ochranných prostředků. Vhodné je také pracovní prostředí pravidelně dezinfikovat.
Mám desinfikovat domácí prostředí?
Určitě je vhodné mít doma čisté prostředí. Hygienici doporučují v domácnosti dezinfikovat často povrchy, jako jsou noční stolky, postelové rámy a další nábytek. Základem je také si vždy při příchodu umýt důkladně ruce. Většina lidí si ale ruce myje nevhodným způsobem a současně krátkou dobu. Podívejte se na návod, jak si ruce mýt ideálně.
Musím dezinfikovat všechny košíky v obchodech?
Dezinfekce košíků, klik, madel atd. se v maloobchodech doporučují.
Mohu si sám vyrobit dezinfekci?
Ochranné pomůcky a dezinfekční přípravky jsou stále nedostatkovým zbožím, proto lidé hledají možnosti, jak si je vyrobit doma. Právě na tuto potřebu reagovala i Světová zdravotnická organizace (WHO) a zveřejnila návod na výrobu dezinfekce. Přečtěte si jej na stránkách redakce Seznam.
Jak se mám chovat, abych snížil riziko nákazy?
Především být zodpovědný sám k sobě i svému okolí:
Mám zdravotní potíže. Co mám dělat?
Není mi dobře. Cítím, že mám zdravotní potíže. Co mám dělat?
Zkontrolujte si, zda máte některý z následujících příznaků:
Pokud se vám hůře dýchá, nebo máte horečku a současně suchý kašel, volejte ihned linku 155 a postupujte podle instrukcí operátora.
Pokud máte horečku, která trvá dále než dva dny, nebo suchý kašel bez horečky, kontaktujte telefonicky praktického lékaře nebo pohotovost (mimo pracovní dobu praktického lékaře) a postupujte podle jejich instrukcí.
Pokud máte pouze horečku po dobu kratší než dva dny, pravděpodobně se nejedná o koronavirus, zůstaňte v domácí karanténě, nadále se sledujte, užívejte léky proti horečce.
Pokud nemáte ani jeden z těchto příznaků, průběžně sledujte svůj zdravotní stav a dvakrát denně si měřte teplotu.
Mám podezření na nákazu. Chci provést test. Jak to mám udělat?
Pokud máte doporučení nebo žádanku k provedení testu od lékaře, vyhledejte vhodné odběrové místo. Seznam odběrových míst vám poradí na bezplatné lince 1212, nebo je najdete přímo na našich stránkách.
Pokud nemáte příznaky onemocnění a doporučení nebo žádanku od lékaře, vyšetření není indikováno. Lze ho provést pouze na několika odběrových místech a testování si musíte uhradit sám (orientační cena je 2900 Kč).
Jak se mám na odběrové místo dopravit?
Pokud jste v domácí karanténě, necestujte na odběrové místo veřejnou nebo sdílenou dopravou. Pokud se dopravujete na odběrové místo vlastním autem, jeďte sami a nebo s doprovodem maximálně jedné osoby, použijte ochranu úst a nosu. Projděte si seznam odběrových míst.
O jaký test konkrétně jde?
Jde o test PCR na průkaz nukleové kyseliny. Test prokazuje, zda je daný jedinec infikován, tzn. jestli má virus v krvi nebo například ve výtěru z dýchacích cest. Národní referenční laboratoř má k dispozici přesnou metodiku SZO, jak vyšetření provádět. Stejně tak ostatní laboratoře, které jsou k provádění testů MZČR zplnomocněny, mají přesné instrukce, jak testy provádět.
Kam mám zavolat ohledně výsledků testu?
Informace o výsledku testu vám podá lékař nebo KHS, prosím čekejte. Při větším vytížení laboratoří či odběrových míst může sdělení výsledku trvat déle, i několik dní.
Byl jsem testován a čekám na výsledek. Kdy ho obdržím a jaký bude další postup?
Informace o výsledku testu vám podá lékař nebo KHS, prosím čekejte. Při větším vytížení laboratoří či odběrových míst může sdělení výsledku trvat déle, i několik dní.Pokud jste zároveň v domácí karanténě, dodržujte nadále její pravidla.
Pokud máte výrazné zdravotní potíže (dušnost/pocit ztíženého dýchání bez souvislosti s kašlem, horečka více jak 38 stupňů, suchý kašel), volejte linku 155 a postupujte podle instrukcí operátora.
Co mám dělat, když je test pozitivní? Na co se připravit?
Zůstaňte v domácí izolaci. Kontaktujte telefonicky praktického lékaře a postupujte podle jeho instrukcí. Především zachovejte klid. Informujte známé, se kterými jste přišli do kontaktu v několika posledních dnech o vašem stavu.
Byl jsem v úzkém kontaktu s nakaženou osobou. Co mám dělat?
Nejdříve je třeba vyhodnotit, zda šlo o rizikový kontakt!K tomu je třeba zjistit, zdajste byli v kontaktu s osobou žijící ve stejné domácnosti jako pacient s Covid-19, zda proběhl fyzický kontakt (například potřesení rukou) s pacientem s Covid-19 či nechráněný přímý kontakt s infekčními sekrety pacienta s Covid-19. Dále pak mohlo jít o osobní kontakt, pobyt v uzavřeném prostředí (místnost, vozidlo, čekárna) s osobou s Covid-19 na vzdálenost menší než 2 metry a po více než 15 minut, nebo také se zdravotnickým nebo sociálním pracovníkem poskytující péči o pacienta s Covid-19 apod.
Pokud ano, kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře a dodržujte karanténu.
Vrátil jsem se ze zahraničí. Co mám dělat?
Kontaktujte telefonicky svého praktického lékaře a dodržujte karanténu.
Šíření onemocnění a léčba
Jaká je léčba tohoto onemocnění?
Pro infekci COVID-19 není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní koronavirem by měli zahájit podpůrnou léčbu, zmírňující příznaky této infekce. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky, množství symptomů onemocnění COVID-19 se dá úspěšně léčit.
Existuje již vakcína proti nákaze?
V současné době není k dispozici vakcína, která by chránila proti tomuto onemocnění. Na vývoji a distribuci nové vakcíny se pracuje. Klinické studie účinnosti a bezpečnosti trvají vždy minimálně několik měsíců, většinou až roky. U stávající pandemie bude snaha to maximálně urychlit. Izraelští vědci očekávají bezpečnostní data ke své vakcíně do 3 měsíců. Léky budou možná ještě dříve, pokud se tedy skutečně prokáže, že má jejich nasazení smysl.
Jak se chovat u lékaře?
Pokud netrpíte jiným druhem onemocnění, které vyžaduje návštěvu lékaře, nechoďte za ním osobně, ale kontaktujte jej telefonicky. Pokud musíte jít osobně za lékařem, dodržujte příslušná opatření. Nejdůležitější je, aby nemocní dodržovali respirační etiketu při kašli, kýchání a smrkání, používání jednorázových kapesníků, a také hygienu rukou. Dále je nutné nosit při pohybu a pobytu na všech místech mimo bydliště ochranné prostředky dýchacích cest. Rouška může být klasická ústenka, doma vyrobená textilní nebo i šála či šátek. Když budeme roušky nosit všichni, můžeme tak zpomalit šíření nákazy nového koronaviru. Stačí si zapamatovat lehké pravidlo: „Moje rouška ochrání tebe, tvoje rouška ochrání mě.“
Mohu jít k lékaři osobně?
Pokud však máte jakékoliv podezření na nákazu koronavirem, kontaktujte svého praktického lékaře telefonicky. Nechoďte do ordinace osobně, jednak tím ochráníte sebe a jednak i druhé.
Kolik má ČR k dispozici infekčních lůžek?
Celkem je možné využít přes 1000 lůžek na infekčních odděleních po celé České republice. Mezi nimi je specializované pracoviště Nemocnice na Bulovce. Dále lze aktivovat specializovanou vojenskou nemocnici v Těchoníně. Pokud by tyto kapacity byly překonány, tak bude aktivováno zařízení či více zařízení, které se primárně nevěnují péči o infekční pacienty, a budou upravena za tímto účelem.
Může ibuprofen zhoršit zdravotní stav při koronaviru?
V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy, že by ibuprofen zhoršoval průběh infekce COVID-19. Pokud se při onemocnění COVID-19 objeví horečka a bolesti (např. svalové), lékař nebo lékárník může doporučit různé možnosti léčby k úlevě od potíží. Mezi ty patří paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, tedy právě i ibuprofen. Každá z těchto léčivých látek má svůj dobře známý bezpečnostní profil a liší se v některých přínosech i rizicích léčby. Více najdete ve vyjádření Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Volba léku při nachlazení je vysoce individuální. Ibuprofen je kontraindikován u mnoha pacientů, například s vředovou chorobou nebo užívající léky na ředění krve. Jiné kontraindikace platí pro užívání paracetamolu (pacienti s jaterními potížemi, cirhózou, alkoholici aj.). Další kontraindikace mají léky s obsahem acetylosalicylové kyseliny nebo diklofenaku. O tom, jaký lék je pro vás vhodný, se prosím poraďte se svým lékařem či lékárníkem.
Jaký je průběh nemoci COVID-19?
Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), nasbíraných pouze na základě případů z Evropy, zažívá 80 procent nakažených mírný průběh nemoci. Těžkými příznaky trpí 14 procent lidí a šest procent kritickými. Tito lidé, zejména staří a jinak nemocní, mohou trpět zánětem plic a velmi špatně se jim dýchá, proto často potřebují plicní ventilaci. Množství lidí, kteří mohou na onemocnění zemřít, se často liší podle toho, jak je daná populace stará. Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent.
K čemu jsou umělé plicní ventilátory? Máme jich dostatek?
V Itálii se problém násobí nedostatkem lůžek s umělou plicní ventilací. České zdravotnictví těchto lůžek zatím dost, stačila by pro 2500 nemocných. Ventilace je klíčová pro přežití asi pětiny nemocných s nejtěžším průběhem nemoci.
Kam se mohu obrátit s dalším odborným dotazem?
Využijte naši virtuální sestru Anežku, která vám najde informace k prevenci, léčbě, karanténě, cestování, zavedeným opatřením a dalším tématům. Pokud si s ní nebudete rozumět, může vás přepojit na živého operátora na lince 1212. S ním se můžete spojit v chatu, hlasovým hovorem nebo i videem. Anežka nyní čeká na váš dotaz. Klikněte na ikonu v pravém dolním rohu vaší obrazovky.
Co dělat, když jsem v karanténě?
Lékař i hygienici mě poslali domů. Co mám dělat?
Nemocný s mírnými příznaky jde do domácí izolace už teď. Nemocnice by měla být k dispozici pro pacienty se závažnějšími příznaky a pro velmi rizikové pacienty. U mírnějších stavů se léčí symptomaticky přítomné příznaky, které virus způsobí, jako např. zvýšená tělesná teplota nebo kašel. Zhoršení stavu je signalizováno například dušností a dalšími respiračními problémy. Při zhoršení stavu se opět poraďte s lékařem.
Co to znamená domácí karanténa?
Pokud Vám byla nařízena domácí karanténa měli byste zůstat doma a nikam nevycházet (ani na nákup či k lékaři). V případě zdravotních potíží je nutné kontaktovat lékaře nebo příslušnou hygienickou stanici či se obrátit na linku 112 s tím, že musíte uvést, že jste v nařízené karanténě. Pokud máte možnost využijte pro potřeby nákupu dodavatelské služby, jestliže takovou možnost nemáte je možné na nezbytně nutnou dobu opustit domov.
Pokud jsem doma v karanténě a mám mírný průběh onemocnění. Jak se mohu léčit? Co mohu použít na snížení horečky?
Léky na horečku lze použít na snížení teploty při onemocnění Covid-19. Můžete použít běžně dostupné léky, ale reakce každého je individuální, proto byste postup měli konzultovat se svým lékařem. Následně můžete zvýšit příjem vitamínu C, dalších vitamínů a minerálů.
Mohou občané vyjíždět na chaty po dobu omezení pohybu?
Pokud občané nemají nařízenou domácí karanténu na konkrétní místo mohou vycestovat na chaty, za podmínek, že se nejedná o objekty v uzavřené lokalitě a tyto osoby zde plánují setrvat a nesetkávat se s ostatními lidmi.
Co když jsem odkázán na sebe?
Pokud žijete sami a skutečně nemáte příbuzné ani známé, kteří by vám mohli nakoupit či zajistit potřebné pohledávky, můžete využít donáškových či jiných distančních služeb. Pokud ani tyto nemůžete použít, můžete si na krátkou dobu dojít například na nákup, nebo pokud máte psa, tak ho vyvenčit. Ale i v tomto případě apelujeme na to, abyste byli maximálně zodpovědní vůči svému okolí, tedy při vycházce používali roušku, před odchodem z domu a při příchodu domů si pečlivě umyli ruce, a hlavně se nezdržovali v prostorech s větší koncentrací lidí po dobu nezbytně nutnou (k nákupu, vyvenčení).
Můžu přijímat v době karantény návštěvy?
Po dobu karantény určitě ne, starší a chronicky nemocné osoby vůbec. Ve skutečně nezbytném případě je třeba použít roušku a udržovat bezpečnou vzdálenost.
A co v případě, že žiji v domácnosti s více lidmi, jak se v tomto případě řeší karanténa?
Pokud možno si vyčleňte samostatný pokoj a od ostatních členů rodiny se izolujte. A opět pro vás i ostatní členy domácnosti platí zvýšená hygienická pravidla pro všechny členy domácnosti a používání ochranných pomůcek. Zároveň je třeba udržovat bezpečnou vzdálenost a zamezit fyzickým dotekům.
Jak moc velká má být izolace od ostatních členů domácnosti?
Doporučená je v případě karantény důsledná izolace od ostatních lidí, včetně rodiny. Nejlépe využít jednolůžkový pokoj se samostatným WC a koupelnou a důsledně dodržovat zavírání dveří v domácnosti.
Co když pro nemocného nemůžeme vyčlenit jeden pokoj?
Pokud to není možné, lůžka by měla být umístěna nejméně jeden metr od sebe a pokoj by měl být dostatečně odvětráván. Vycházet do dalších společných prostor doporučujeme ideálně v roušce a jen v nezbytných případech. Po použití společných toalet je nutné je řádně dezinfikovat. Osoba v domácí izolaci musí používat vlastní ručníky, které nepoužívají další členové domácnosti, a to jak pro osušení po koupání nebo sprchování, tak pro účely hygieny rukou.Také je potřeba mýt nádobí horkou vodou s čisticím prostředkem a na usušení použít vlastní utěrku.
Jak nakládat s oblečením a ložním prádlem, když jsem v karanténě?
Textilie a náčiní, kterého se v domácnosti dotýká osoba v izolaci, by se už neměli dotýkat další lidé. Ať už jde o ručníky, nebo skleničky. Po použití těchto předmětů je důkladně omyjte mýdlem a vodou; k mytí nádobí a příborů lze použít myčku nádobí.
Jak mám prát prádlo s podezřením na kontaminaci?
Pokud potřebujete vyprat doma prádlo, vyperte ho pomocí pracího prostředku při nejvyšší možné teplotě vhodné pro danou tkaninu. Vhodné jsou teploty nad 60 °C. Pokud je to možné, sušte a žehlete prádlo na nejvyšší možnou teplotu vhodnou pro danou tkaninu.
Jak mohu vyřešit své zaměstnání, když jsem v karanténě?
Po dobu karantény je možné využít pracovní neschopnosti po dohodě se zaměstnavatelem a lékařem. Zároveň, pokud vám to vaše práce umožňuje, je možné se se zaměstnavatelem domluvit a využít např. home office. Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (zpravidla „z domova“), obdobně se může dohodnout i při ošetřování dítěte.
Jak důsledně bude stát kontrolovat dodržování karantény osob, kterým byla nařízena?
Klíčová je osobní zodpovědnost a dodržovat nařízení vlády a Ministerstva zdravotnictví, to znamená neopouštět karanténu v domácích podmínkách. Je důležité také zdůraznit, že karanténou chráníme nejen sebe, ale také své okolí a celou společnost. Nedodržení karantény může být postihováno také zpětně, a to až do výše 3 miliony Kč. Na dodržování kontrol spolupracuje s hygienickými stanicemi také Policie ČR.
Pokud jste v domácí karanténě, váš stav nevyžaduje přijetí do nemocnice. Je důležité dodržovat stanovené pokyny.
Co se děje při porušení karantény?
Za porušení nařízené karantény hrozí pokuta až tři miliony korun, přičemž její porušení může být postihováno i zpětně. Na dodržování karantény dohlíží stanice ve spolupráci s Policií ČR, ovšem jejich kapacity samozřejmě nejsou takové, aby každého, kdo je v karanténě, například denně kontrolovali. V prvé řadě se tak spoléhá na osobní zodpovědnost každého, protože dodržením karantény nechráníte jen sebe, ale především své blízké, své okolí a v konečném důsledku celou společnost.