Historie osady Damašek

 Poděkování náleží panu  MVDr. Jaroslavu Knozovi, který rovněž, jako v případě obce Rudíkovy, poskytl překlad pro nás významného historického díla - Kronika obce Třemešná. Citovaný historický pramen vydal informaci také o obci Damašek a Artmanov. Hlavní informace pro čtenáře pak byly z díla vyňaty a uceleny, a nyní jsou předkládány k posouzení.  Věříme, že níže uvedené pomůže poodkrýt tajemství minulosti skryté pod pokličkou s názvem čas. 

Kocián Rostislav Ing. (starosta obce)  2011

Čerpáno z:

Kronika obce Třemešná

Psána do roku 1937,  sepsána na základě podnětu Obecní rady ve složení

• Albert Gross-starosta obce,     Rudolf Linke-místostarosta a radní,
• Wilhelm Heidrich-2 místostarosta a radní,
• Josef Scholz, Albert Ertel, Emil Knappe, Jan Mildner, Josef Goerlich - radní
• Prvním Autorem kroniky byl Karel Schneider - nadučitel, Třemešná ve Slezsku, narozen 9.srpna 1881

Osada Damašek

  Ve středověku se oblast kolem osady Damašek (Severní konec Třemešné až po Mušlí mlýn) nazývala-„Muschil“ neboli  „4 lány „.

  Zde stával malý statek, který napřed patřil k Třemešné, později byl nazýván jako Nová Třemešná. Osada byla  vypleněna husity (stejně jako Třemešná), aby teprve po dalších 100 letech znovu  byla osídlena. Původní osada Muschil vznikla  poblíž Liptáně, na hranici mezi Třemešnou a Starou Liptání (dnes Artmanov) poblíž tvrze Holubí dům.

K založení osady existuje listina a zníc:

„Roku 1560 získal Hans Speil,  rychtář a fojt z Liptáně od  olomouckého biskupa Marka (1553-65) privilegium  pro sebe a své následovníky, na  půdu v prostoru tzv.4 lánů.na stavbu mlýna na severním konci obce Liptáň,  nedaleko Třemešné (dnes  mlýn u rychtářství v Liptáni). Půda byla vyměřena osoblažským hejtmanem a vasalem  Alexandrem Vokem Berkou z Nažidel-(vladyka Alexandr Berka z Nažidel  a ze Studnice 1548-68) za poplatek ,vždy na sv.Václava, ve výši 4 tolarů a 36 grošů.“(Richter,Poznámky 10/1870,str.76.)

Za Wilhelma Prussinovského (1565-70) byl  na místě dnešního statku postaven biskupský dvůr, jehož půdu  obdělávali osadníci komorních obcí Třemešné, Liptáň a  Vysoká formou nařízených robot,jak určuje  listina  z 14.srpna 1570.

Příjmy z tohoto dvora posloužily k lepší existenci úředníků v městečku Osoblaze. Na zlepšení finančních výnosů prodal  biskup Stanislav Pawlovský(1579-98) tento statek a nařízené roboty změnil na tzv.robotní daň. O tom vypovídá listina, vystavena v Olomouci na Sv.3 krále(8.ledna) 1581.-„protože statek v Damašku přináší olomouckému biskupství jen málo užitku, rozhodli jsme se odprodat zdejší pozemky a  nedaleko nich stojící dům, jakož i pilu a mlýn, který lze používat i na mletí. Dále prodáváme i nedaleký rybník a vedle něj a za ním ležící pozemky, jakož i louku a kus pole, až po cestu do Jindřichova a  nedaleko rozprostírající se výšinu, ležící za mlýnem liptáňského fojta  k cestě a k mlýnskému náhonu. Prodej je veden ve prospěch liptáňského fojta a rychtáře Hanse Speila  a jeho následovníků obojího pohlaví, za roční daň 800 florintů a 36  grošů“. Touto listinou se stal Speil  majitelem statku a jeho pozemků, jakož byl i osvobozen od robot. To  se týkalo i jeho následovníků obojího pohlaví  po jeho smrti.

Součástí odprodeje  bylo  i privilegium svobodného práva vařit pivo, nabízet jej a dále prodávat, stejně jako u vína a ostatních nápojů, postavit  si nový pivovar, pekárnu chleba a jatka. Právo se týkalo i stavby nové kovárny, jakož i možnosti rozvoje  vybraných řemesel  v obci. Tyto privilegia byly ohodnoceny roční daní  30 florintů v platbě 2x ročně na sv.Jiří a sv.Václava a odvodem do pokladny olomoucké kapituly. Po vyřízení smlouvy biskup shlédl pozemky prodávaného velkostatku a  stejně jako u jiných poddaných, nařídil výše jmenované poplatky a daně. Pozemky bylo třeba vyměřit a předat novému majiteli. Vyměřování se zúčastnila biskupská komise sestavená z představitelů olomoucké  kapituly, kterou vedl  olomoucký  a brněnský vikář  Ekhard von Schwaben,  jakož kroměřížský hejtman  Filip , starší Lotrinský z Ostropovic, vyškovský vrchní rada Pavel Nesilovský z Nesilovan a dvorní písař Jiří Kamenohorský z Kamenné Hory  u Tišnova.(Kopie z arcibiskupského archivu  a osoblažského registru pro majetky obce Liptáň,)

Později odkoupil velkostatek Hans Krištof Twardawa z Twardy a po něm  22.října  roku 1657  třemešenský šoltys Heinrich (Jindřich) Bilzer za 600  tolarů  v obci Nová Třemešná, jak se Damašek tehdy nazýval.(Osoblažský registr)

Jméno obce vzniklo podleze jména určitého   kolonizátora  Tomáše, jako Thomashof,v  místní mluvě  Tamascke ,ležící poblíž Mušlího potoka a sousedícího s obcí Třemešnou . Později je název uváděn jako Damašek s 10 domy. Původní název Muschil vznikl asi ze slovanského jména Musil a ne „mušle,jak se traduje.

24.března 1660 propůjčil kapitulní arcibiskup  a  kníže Leopold Wilhelm (1642-62) prostřednictvím biskupského administrátora Eliáše Františka z Castelle ,majiteli statku v Nové Třemešné (Damašku) -Heinrichu(Jindřichu) Bilzerovi právo na  svobodné vaření piva, jeho nabízení a na prodej, za roční poplatek a daň 9 rýnských tolarů. Toto privilegium navazuje na původní  povolení biskupa Stanislava Pawlowského z roku  1581,kterým bylo rychtáři Hansi Speilovi varné právo propůjčeno (součást Osoblažského registru). Listina byla  Richterem  roku 1850 v Damašku nalezena a předána do archivu panství Jindřichov ve Sl.. Dne 9.srpna 1666 odkoupil statek Damašek syn původního majitele, Friedrich Bilzer, za 2000 slezských tolarů 36 grošů a 12 haléřů.(Osoblažský registr)

16.dubna 1688 prodala vdova po dědičném majiteli velkostatku Damašek ,Friedrichu Bielzerovi, statek  se všemi sounáležitostmi  rychtáři z Mnichova u Vrbna pod Pradědem   Martinu Peschkemu za 2210 říšských tolarů. Současně odkoupil  louku na Šibeničním vrchu a 14 kusů vyklučeného lesa za  790 tolarů,dále  2 kusy půdy za Mlýnským kopcem za 25 slezských tolarů z majetku  hajného Jindřicha  Hanela a Hanse Bradela z Třemešné. Tyto pozemky byly dne 16.září 1703  převedeny do majetku statku v Damašku. (součást Osoblažského registru)

Na konci roku 1728 vlastní statek vdova po Martinu Peschkemu,Marie Peschke.

V roce 1730 vlastnili statek synové Martina Peschkeho Josef a František Antonín, kterýzískal 25.února 1738 od rakouského císaře Karla VI.povolení  o zvláštních privilegiích pro velkostatek Damašek.(Osoblažský registr-1845).

V roce 1751 byl statek v rukou Ignáce Peschkeho,dědičného rychtáře z Mnichova u Vrbna p.Pr.Do správy statku zapojil nevlastního otce Jana Jiřího Rossmanitha,rychtáře z Liptáně,kterému byl 2.května 1776 statek za poplatek 5 710 tolarů úředně předán. (Osoblažský registr).

Dne 11.února 1782 udělil císař Josef II.bývalému majiteli  Rossmanithovi listinu se všemi udělenými privilegii a povoleními  statku v Damašku.

Dne 26.června 1794 koupil statek Damašek syn Jana Jiřího Rossmanitha  Jan z původní sumu 5.710 tolarů.

Dne 14.března 1795  potvrdil císař František II.listinu o udělení všech práv a povolení pro statek Damašek.

Dne 19.ledna 1797 rozhodl majitel statku Jan Rossmanith postavit pro potřeby osady

Damašek  z vlastních prostředků kapli.  Majitel statku Jan Rossmanith  zemřel krátce po postavení kaple. Byl velkým dárcem darů kostelu v Třemešné a zdejším chudým (Osoblažský registr). Majitelem statku je uváděna v roce 1798 vdova po Janu,Klára Rossmanith.

Dne 8.dubna 1799 byl potvrzen převod velkostatku na 2.manžela vdovy Kláry,Jana Langera –tchána  Alberta,rytíře Kleina ze Sobotína.

Roku 1838 byly majiteli  statku všechny podklady, pozemkové knihy, jakož i seznamy všech  jeho poddaných odebrány a převedeny na panství Osoblahu. Byli mu zakázány veškeré zápisy  o převodech a prodejích. Dne 9.ledna 1839,byl potvrzen po smrti spolumajitelky Kláry Rossmanith, přechod majetku velkostatku Damašek na Jana Langera.

Dne 9.června 1848 byl majetek statku převeden na syna Jana Langera ,Karla,za poplatek 35.000  guldenů konvenční měny.  Všemi dalšími transakcemi dovedl statek do velikosti, jakou obnášel v roce 1933.

Pro chudé a práce neschopné občany Damašku založil Karel Langer tzv.chudinský fond, do kterého investoval základní kapitál o 2000 guldenech. Tento fond vlastnil v roce 1890 celkem 3.010 guldenů.

Dne 13.ledna 1876 zemřel Karel Langer a majetek převzala jeho manželka Karolina, která 3.června 1889 předčasně zemřela.  

Na  zdi starého hřbitova a kostela v Třemešné, hlavně na východní straně, je několik náhrobních kamenů rodiny  statkáře Langera. Protože majitele velkostatku Damašek, Karolína a Karel Langer, zemřeli bezdětní, získal majetek nařízením okresního soudu v Jindřichově ve Sl.,dne12.února 1892 , Wilhelm,svobodný pán Klein ze Sobotína. Výše jmenovaný nový majitel zemřel 23.října 1913 a byl pochován v rodinné hrobce v Sobotíně. Novým majitelem měl být nedospělý syn zemřelého Wilhelma.Adalbert.Podle rozhodnutí krajského soudu v Opavě, ze dne 2.ledna 1918,byl majetek  předán do rukou Adalberta,svobodného pána Kleina. Rod vlastnil velkostatek ještě v letech před II světovou válkou.

Eduard Richter napsal roku 1868 o Damašku toto-„Mušlí potok přibírá u Damašku Artmanovský potok a oba pohánějí mlýn. Obec a nedaleký velkostatek patřil dříve do majetku osoblažského panství. V roce 1868 bylo v obci  30 domů, podhradní hřbitov,č.7, pod který náležela kovárna, pivovar, palírna kořalky, mlýn , 3 zahradnictví a 2 domy v Damašku a 1 v Třemešné.V obci je provozována obecní škola s 1 učitelem,pod patronací obce,2O domků zahradníků a domkařů a 1 zděná kaple. Ze 400 obyvatel obce se mimo zemědělství živí 7 řemeslem a domácí výrobou. Všichni jsou katolíci a patří do farnosti Třemešná.  Obecní chudobinec  ubytovává 8 osob. Mimo obec u cesty na Jindřichov je postaveno 1 hospodářství. Obcí prochází říšská silnice z Opavy na říšskou  hranici.

Velkostatek je výstavná, 1 patrová budova, obklopená hospodářskými staveními.

Až do roku 1838 si vedli majitelé velkostatku záznamy o 21 domech  a jeho obyvatelích. Obec patří úředně pod panství Osoblahu a správně pod obec Třemešnou.   K statku náležela výměra o velikosti 175 jiter a 140 sáhů.,k obci  143 jiter a 755 sáhů.  Stav hospodářských zvířat - 48 koní, 46 krav a noho ovcí.

Velkostatek se v místní mluvě nazývá též Amalinin dvůr, podle poslední majitelky.

Podle nápisu z Amalinina dvoru je typické, že  obytné budovy pocházejí z roku 1835, protože statek před rokem  1835 až do základu vyhořel. Podruhé vyhořel 1.září 19O8, a ke dni 1.června 1909 byl opětovně vystavěn. Schwoy tvrdí ve své publikaci-„Topografie moravského markrabství“,III.díl-1793- o Damašku toto-„Damašek,neboli Nová Třemešná  se skládá z 31 domů a 242 duší, patřících do panství Osoblaha, kam jsou povinni odvádět nařízené roboty. Biskup si  zajistil,aby měl osobní dohled na chod statku a všech osob, pracujících na něm. Ještě do roku 1790 bylo na zdejším panství několik dědičných